Orlické hory

Sobotní okruh: Na Šerlich jsme se vyvezli cyklobusem (80 kč za oba/ 15 minut), pak k Velké Deštné, dále po hřebeni (cyklistická i turistická červená), od rozcestníku Pod Homolí jsme do Pěticestí jeli po cyklistické (pozn. pro příště: před Pěticestím odbočit po cestičce na hřebenovku, výhledy, kaplička, posledně jsme tam spali), pak jsme pokračovali po turistické červené (hřebenovka Jiráskova cesta) k modré odbočce na Říčky, pak po ní do Julinčina údolí. Projet ho podle říčky Říčky, pak začíná stoupání po nefrekventované silničce, přes Zdobnici a Luisino údolí podél říčky Zdobnice do Deštného. Asi 50 km, něco přes 1000 nastoupat, 1400 dolů. 

Nedělní okruh: Šerlich, Masarykova chata, po hřebenovce Jiráskova cesta (turistická cesta) na Vrchmezí, stále po turistické červené necestě (on sjíždí, já vedu) k cyklostezce, která vede do Sedloňova (parádní a nezasloužený sjezd), pak nefrekventovaná silnice, u cesty směrem ke kapličce Ošerov jsme sjeli na polňačky a po nich do Deštného. Jen 18 km, 244 m nastoupat a 582 sestoupat. Parkovali jsme na Šerlichu, což jest osvědčený trik, jak si ušetřit stoupání. Ano, začínáme být rozmazlení. Pavlika jsem pak pro změnu zaparkovala v Deštném v hospodě a dojela autobusem pro auto. Celá transakce zabrala půl hoďky.

Poznámka k Vrchmezí:

V září 2012 byl na vrcholu odhalen nový pomník připomínající, že na Vrchmezí postupně vystoupili císař Josef II. (1779), americký velvyslanec v Prusku a pozdější šestý prezident Spojených států amerických John Quincy Adams (1800) a slavný polský hudební skladatel Fryderyk Chopin (1826). Trojhranný tvar také příznačně vystihuje rozdílný název vrcholu: česky Vrchmezí, v němčině zní název Hohe Mense a Poláci ho nazývají Orlica.